DÍL I. (léta 1788–1918)
První zpráva o třebětické knihovně je z roku 1876. To už byla v Třeběticích od roku 1788 postavena škola. V roce 1820 byla budova školy uznána jako nevyhovující, a ještě téhož roku byla vybudovaná škola nová.
Knihovna, to kdysi nebyla celá budova, nebo velká místnost plná knih, jak ji známe v dnešní podobě. Za knihovnu byla tenkrát považovaná jen skříň s knížkami či polička na knihy v místnosti. Tyto knihovny byly většinou součástí školy.
Na knížky do žákovské nebo obecní knihovny se pořádaly sbírky, přispívali na ně zámožnější občané, podávaly se žádosti o příspěvek na knihy, nebo svou prací přispívaly i děti.
Roku 1875 bylo do žákovské knihovny z dobrovolných dárků zakoupeno 9 svazků knih Nýricových spisů a 10 podílných knih z Dědictví Maličkých. Téhož roku 17. července po poledni bylo zaznamenáno zemětřesení, které se skládalo ze dvou silnějších a jednoho slabšího nárazu. Okna i dveře začaly drnčeti a celá budova školy se otřásala.
V roce 1876 byly zakoupeny knihy vydané Zábavnou bibliotékou v počtu patnácti kusů, a tím byl položen základ knihovny pro dospělé. Téhož roku nasbíraly školní děti 120 l chroustů, za něž obdržely odměnu 3 zl. a 7 kr. Obnos byl věnován školní knihovně. Zakoupena byla zeměkoule (globus) od FELKLA.
V roce 1877 na žádost učitele Petra Pavla Krafky obdařila Měšťanská beseda v Brně knihovnu pro dospělé 20 svazky knih. Učitel Petr Pavel Krafka nastoupil do školy v Třeběticích na konci školního roku 1872.
V roce 1878 byla zakoupena knihovna a skříň na učební pomůcky.
Roku 1879 věnovalo obecní představenstvo k rozmnožení školní knihovny 5 zl. r. m. Tolik bylo věnovalo k témuž účelu také v roce 1880.
V roce 1902 byla správa školy, c. k. okresní školní radou vyzvána, aby knihy z žákovské knihovny a poslední ročníky Věstníku Vládního nechala pevně svázat a aby přiměřená částka na knihy do rozpočtu zařazena byla.
Vazba knih z žákovské knihovny byla provedena o prázdninách a na jaře byly svázány poslední ročníky Vládního Věstníku a Úředních listů. Náklad činil 34 korun.
Ve školním roce 1905/6 byly zavedeny dvouměsíční školní prázdniny, dosud byly školní prázdniny jeden měsíc, a to srpen.
10. září 1908 byla provedena kolaudace patrové školy.
21. října 1909 byla žákovská knihovna rozšířena zakoupením 17 knih, a to:
K. J. ERBEN Kytice
Poklad
České pohádky
BOŽENA NĚMCOVÁ Divá Bára
Chudí lidé
Chýše pod horami
Čertův švagr
Neohrožený Mikeš
O Nesytovi
Alabastrová ručička
O princezně se zlatou hvězdou na čele
Tři pohádky
Pan učitel
Vybrané pohádky národní
Babiččin příchod do údolíčka
BRON. HERBENOVÁ Dětský koutek – díl I., II., III.
JAN HERBEN Bratr Jan Paleček
Tyto knihy byly dány ke svázání spolu s dalšími knihami, které v knihovně byly potrhané. V následujícím roce 1910 byla žákovská knihovna rozšířena zakoupením těchto spisů:
JOS. KRUŠINA V domovské obci
DOSTOJEVSKY Hošík u Ježíškova stromečku
JOS. KRUŠINA Z prvních potyček
JOS. KRUŠINA U Benešů
JOSEF BRAUN Hořanští synové
VÁCLAV TŘEBÍZSKÝ Povídky starého zbrojnoše
KAREL RAIS Povídky ze starých hradů
ALOIS JIRÁSEK Ze zašlých dob
ALOIS JIRÁSEK Psohlavci
A. DOSTÁL Za vlast
A. DOSTÁL Z dob těžkých zkoušek
F. H. BURNETTOVÁ Malý lord
Díl I. (léta 1788–1918) ke stažení v PDF - ZDE
DÍL II. (léta 1918–1945)
Pro menší množství informací o knihovně v předválečné a válečné době jsem se rozhodla doplnit kroniku knihovny i o některé historické události naší obce. Myslím, že to nebude nikomu vadit, protože některé události si připomínáme dodnes.
Dne 28. října 1918 po porážce rakousko-uherské armády na italské frontě byla prohlášena samostatnost československé republiky. Národ přijal prohlášení své samostatnosti s nadšením.
Dne 14. listopadu 1918 na schůzi Národního shromáždění byl prof. T. G. Masaryk jednomyslně zvolen prezidentem.
11. října 1918 se vrátil z ruského zajetí správce školy Ant. Novák a dne 16. listopadu 1918, po více jak čtyřleté přestávce se opět ujal vedení správy zdejší školy a vyučování. Dne 5. září 1914 za světové války nastoupil na vojenskou službu.
Žákovská knihovna
Žákovská knihovna během války velmi utrpěla. Knihy byly poztráceny, zničeny a potrhány, takže jich zbylo jen velmi málo. Aby měly děti co číst, ve školním roce 1919/20 zakoupil správce školy 40 knih. Knihy byly částečně v papíře svázané, částečně nesvázané.
V následujícím školním roce 1921/22 byla žákovská knihovna rozšířena zakoupením dalších 16 knížek, které byly ihned vyvázány. Kromě toho bylo vyvázáno ještě 23 knih jiných, takže tím bylo umožněno půjčování knih žákům, kteří tolik toužili v poválečné době po četbě. V letech válečných byla knihovna téměř zničena.
Dětské divadlo 1921
20. března 1921 sehráli žáci třebětické školy dětské divadlo „Pro tatíčka prezidenta“ od Jar. Průchy. Odpoledne bylo představení pro děti, večer se hrálo pro dospělé. Divadlo mělo velký úspěch. Na odpolední představení přišlo kromě domácích dětí mnoho žáků z Ostojkovic, Louky i ze vzdálených Budíškovic se svými učiteli.
Obecní knihovna
Roku 1922 rozhodl starosta Třebětic Ant. Laudát, že by umístění obecní knihovny bylo nejvhodnější ve škole. Starosta předal správci školy částku 155 korun, která připadla podle rozpočtu na rok 1922 na zřízení obecní knihovny. Za celý obnos zakoupil správce školy 13 knih nevázaných, jejichž seznam uvedl v zápisní knize knihovny učitelské. Vazba knih stála 69 korun.
Postavení pomníku obětem světové války
V roce 1922 byly sebrány dobrovolnou sbírkou peníze na pomník, doplněnou výtěžkem z pořádaných divadel. Do základů na betonovou rovinu, pod nejspodnější žulový kámen uložil správce školy Ant. Novák pamětní list, v němž uvedl, kdo se přičinil o postavení pomníku, kdo od nás i z okolí padl ve válce a kde. Také je tam uložen pořad slavnosti svěcení pomníku.
V neděli 14. května 1922 konala se pak slavnost svěcení pomníku po padlých vojínech z Třebětic a Manešovic i známých z okolí.
Roku 1924 jelo patnáct žáků třebětické školy do Znojma k uvítání pana prezidenta T. G. Masaryka.
1. červenec 1925 byl přejmenován název obce z Třebetic na Třebětice.
Roku 1927 byly zakoupeny učební pomůcky: nové mapy a obraz Návrat emigrantů do vlasti.
Žákovská knihovna
V roce 1927 bylo do žákovské knihovny zakoupeno a vyvázáno 8 nových knih. V následujícím roce 1928 zakoupila místní školní rada 12 nových knih. Některé knihy byly dvojčísla.
20. května 1928 oslavil sbor dobrovolných hasičů slavnost 30letého založení sboru a zároveň 10 let založení republiky.
17. července 1928 uhodil blesk do štítu kolny Volnara Josefa, zapálil veřeje dvířek a zabil svini.
V sobotu večer 8. října 1928 pocítili v Třeběticích zemětřesení. V několika domech slyšeli lidé otřesy nábytku a oken.
Tento rok byl také velmi suchý a hodně škod způsobily housenky můry gama. Na řepách, hrachu a jiných luskovinách.
Zima 1928/29 byla velmi krutá, napadlo hodně sněhu, který celou zimu neslezl. V některých místech v republice byl mráz až -41 stupňů.
Správce školy Ant. Novák, který působil na třebětické škole 26 let, odešel 1. září 1929 na vlastní žádost na odpočinek do Jemnice, kde měl vlastní dům. Novým správcem školy se stal Evžen Tkaný.
V roce 1930 proběhla elektrifikace Třebětic.
Školský rozhlas
Roku 1931 pořídil správce školy Ev. Tkaný do školy rádio. Celkový náklad činil 50 korun. Dětem se novinka líbila. Slyšely mnoho nového, poučného, reportáže, písně a novinky ze světa. Školský rozhlas poslouchaly děti každý pátek od 10:30 h do 12:00 h.
V tomto školním roce byla do školy pořízena i nová školní kamna.
Praktické vaření
Ve školním roce 1934/35 byl postaven ve II. třídě stolní sporák a žákyně 6.-8. ročníku se učily praktickému vaření. O vaření byl velký zájem. Vařila se jídla bez masa i s masem.
Vánoční besídka
Dne 22. 12. 1935 pořádala školní mládež pod vedením svých učitelů vánoční besídku s bohatým programem. Besídka se pořádala v hostinci pana Lad. Bastla. Besídka se velmi vydařila. Na dobrovolném vstupném se vybralo 170 korun.
Motorová stříkačka
Sedmého února 1936 koupil sbor dobrovolných hasičů novou motorovou stříkačku od firmy Stratílek z Vysokého Mýta. Žactvo na ni věnovalo 112 korun z výtěžku vánoční besídky.
Úprava návsi v naší obci
V březnu 1936 zakoupila obec 76 mladých lip od pana Stehlíka z Ostojkovic, prostřednictvím včelařského spolku v Jemnici. Obecní zastupitelstvo rozhodlo, že se stromy vysází na náves. Staré stromy byly veřejnou dražbou prodány a pokáceny.
Půjčování knížek z žákovské knihovny:
1. 11. 1931 - 1. 4. 1932 si vypůjčilo 19 žáků 157 knížek
1. 11. 1932 - 1. 5. 1933 půjčeno 24 žákům 296 knížek
1933–1934 si vypůjčilo 41 žáků 416 knížek
1934–1935 bylo zapůjčeno 39 žákům 461 knížek
1935–1936 si 41 žáků půjčilo 628 knížek
Revize učitelských a žákovských knihoven
V roce 1939 byla vykonána revize učitelských a žákovských knihoven.
Z učitelské knihovny podle seznamu MŠANO byly vyřazeny tyto knihy:
Trnka – Jeleň Rukověť branné výchovy
Metodika branné výchovy na školách národních
Vlad. Mervart Branná výchova na škole národní
Jar. Fr. Urban Prezident Dr. Eduard Beneš
Z žákovské knihovny:
Ivan Šmeljov Proti odvěké křivdě
Jmenované knihy byly zabaleny a opatřeny úřední pečetí. Byly uschovány ve školním archivu. Současně byl vydán zákaz půjčování knih z těchto knihoven až do ukončení revize. Zákaz byl odvolán 17. ledna 1940 v Mor. Budějovicích.
(MŠANO – ministerstvo školství a národní osvěty existovalo v Československu a Protektorátu Čechy a Morava v letech 1918–1948).
Protektorát Čechy a Morava
V úterý 13. března 1939 odjeli prezident republiky Dr. E. Hácha a ministr zahraničí Dr. Chvalkovský na poradu k vůdci německé říše A. Hitlerovi do Berlína. Při této poradě odevzdal prezident Čes. republiky osud českého národa do rukou říšského kancléře A. Hitlera.
Díl II. (léta 1918–1945) ke stažení v PDF - ZDE
Příště: DÍL III. (léta 1945–1989)