Čtvrtý díl populárního výkladu českých dějin zachycuje vývoj v 17. a 18. století. Kniha začíná líčením třicetileté války, jejích příčin, průběhu i důsledků. Značná pozornost je věnována postavě Albrechta z Valdštejna a habsburským panovníkům Ferdinandu II. a Ferdinandu III. Dále se autor zabývá nevolnictvím a vesnickými poměry v 17. století. Z dalších významných postav tohoto období je zachycen život J. A. Komenského, B. Balbína a J. Koziny. Kniha líčí také působení jezuitů v Praze včetně A. Koniáše a vznik kultu Jana Nepomuckého. Autor také vystihuje rodící se baroko, jeho duchovní kořeny i projevy v architektuře a umění. Kniha končí panováním Marie Terezie a válkou o dědictví španělské. V závěru rodokmen Habsburků, mapy území, jmenný rejstřík.